������������������������������������������������������������������������l������������������������������������������������������������������������nky    Jednotn evropsk osvden

Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky

V současné době začíná vzrůstat počet dodavatelů (zejména zahraničních), kteří k prokázání své kvalifikace používají jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky (JEO) ve smyslu § 87 ZZVZ. Takového práva nelze dodavatel zbavit, protože ustanovení § 86 odstavec 2 ZZVZ stanoví, že pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel v žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce nahradit předložení dokladů čestným prohlášením. Dodavatel může vždy nahradit požadované doklady jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky. Jde tedy o právo dodavatele, které platí vždy, tedy i v případě, kdy zadavatel v zadávacích podmínkách vyloučí předkládání čestného prohlášení. Přitom dle § 87 odstavec 1 ZZVZ se jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky pro účely zákona rozumí písemné čestné prohlášení účastníka zadávacího řízení o prokázání jeho kvalifikace, a to i prostřednictvím jiné osoby, nahrazující doklady vydané orgány veřejné správy nebo třetími stranami na formuláři zpřístupněném v informačním systému e-Certis. Následně pak § 87 odstavec 2 ZZVZ stanoví, že jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky potvrzuje splnění podmínek účasti, případně kritérií pro snížení počtu.

Takže byť má JEO formu čestného prohlášení dodavatele, nemůže zadavatel jeho využití v rámci prokázání kvalifikace vyloučit a musí JEO přijmout jako řádný doklad prokazující kvalifikaci, bez ohledu na to, jaké kvalifikační požadavky pro danou konkrétní veřejnou zakázku stanovil. Je o určitý systémový rozpor, když čestné prohlášení dodavatele (je-li vyloučeno zadávacími podmínkami) zadavatel přijmout nemůže, ale jiné čestné prohlášení (JEO) přijmout musí, protože je koncipováno jako složitější dokument a formulář je evidovaný v systému e-Certis. Problém pak vzniká ve chvíli, kdy dodavatel kromě jednotného evropského osvědčení vloží do nabídky i kopie dokladů prokazujících některé požadavky zadavatele na kvalifikaci a z nich vyplývá, nebo je alespoň sporné, že dodavatel kvalifikaci nesplňuje. Vedle sebe pak leží jednotné evropské osvědčení, které potvrzuje splnění podmínek účasti a kopie dokladu, který takové splnění kvalifikace zpochybňuje. Jedinou cestou pro zadavatele je v takovém případě objasnění nabídky postupem podle § 46 ZZVZ, kdy dodavatel bude na zjištěný rozpor dotázán a bude vyzván j jeho objasnění. Je-li však v jednotném evropském osvědčení uvedeno, že dodavatel splňuje kvalifikační požadavky zadavatele vymezené v rámci konkrétního zadávacího řízení, je možné takovéto jednotné evropské osvědčení přijmout jako řádné prokázání kvalifikace.

Z evropských směrnic pak vyplývá, že toto jednotné evropské osvědčení je jakýmsi „předběžným“ způsobem prokázání kvalifikace a nelze jej tedy využít v případě požadavku zadavatele na předložení originálů či úředně ověřených kopií dokladů o kvalifikaci dodavatele před podpisem smlouvy. V takovém případě musí dodavatel předložit požadované doklady nebo konkrétní odkazy na informační systém veřejné zprávy.

Z výše uvedeného pak vyplývá, že pro zadavatele je právně nejjistější, pokud přijme jednotné evropské osvědčení jako doklad prokazující kvalifikaci dodavatele v rámci jeho nabídky nebo žádosti o účast v zadávacím řízení, je-li v tomto formuláři uvedeno, že dodavatel prohlašuje, že všechny kvalifikační požadavky zadavatele splňuje a následně toto prohlášení ověří před podpisem smlouvy tím, že si vyžádá originály či úředně ověřené kopie dokladů o kvalifikaci dodavatele ve smyslu § 122 ZZVZ.